Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šaty. Jen o nich to celé je.

Stojím v kabince a zkouším si třetí šaty. Šaty.

 

 

Anka nikdy nenosila šaty. Jako malá nebyla princezna. Byla ta slečna od naproti, která chodí celý rok do školy v hnědé mikině a fialovém tričku s velkou sovou. Ale dělalo mne hubenou, to musím uznat. Tenkrát to velikost M ještě byla. Anka a šaty? Utopie. Další neuskutečnitelné věci následují: Anka a punčochy, Anka a učesané vlasy, Anka a hezké oblečení, Anka a kamarádi, Anka oblíbená ve škole, Anka a sebevědomí. Jediné, co bylo reálné, je Anka a kluk. Bohužel tím klukem byla sama. Krátké vlasy, vytahané tepláky (punčochy jak z 1. století, jak řekla spolužačka), plačící scény, posměch od spolužáků. Dnes se tomu říká šikana a je to probírané téma. Dříve se to řešilo jednoduše: ,,okamžitě nám řekni, kdo to dělá, proč se ti smějí, a my to vyřídíme. Jsme přece tvoji rodiče a nikdo se ti smát nebude.,, Ano. V první třídě možná zabere výhružka spolužačce, že ,,dostane na zadek,,. Ale v takové sedmé, osmé třídě. Těžko.

Tak takový byl Anky svět. Ne, počkat, nebyl. Anka tenkrát ještě neexistovala. Jen uzlíček nervů, který se bál, co si o něm lidi myslí.

Teď je ale tady. Ta dospělá Anka, která si nenechá nic líbit. Není to úplně nová věc, přesto je docela čerstvá. Anka se popere se vším. Jen teď trošku ztrácí smysl života. Ale to je detail.

Po čtrnácti letech od tvrzení, že punčochy jsou ,,z prvního století,, nebo ,,po babičce,, (což zřejmě opravdu byly, včetně dalšího oblečení), je Anka vetší, silnější (i doslova), o 80 km, kamion kávy a deset kil dál. Vydělává své vlastní peníze, má pronajatý byt a nepronajatou fenku, která byla v minulém životě nejspíše mravenečník. Minimálně délka čumáku tomu odpovídá. Anka nemá moc přátel, protože si pro ně nepřijde dost dobrá. Zatím nepochopila, že ji lidé můžou mít rádi. Občas se jí stýská po rodině, po malé sestřičce (Anka si jen nevšimla, že už není malá) a po pocitu bezpečí. Ale to zvládne.

Žije v bytě po slavné anglicko-české spisovatelce, obléká špičatý čumák do oblečků pro miminka a je zamilovaná do Shakespeara. Kluka nemá. Přítele taky ne. Sex ano. Občas má i práci, když se zadaří a dostane zakázku. Občas jsou prostě k obědu makarony se sýrem. I k večeři. I k snídani. Ale je jí fajn.

Anka a šaty? V životě za námi minulost, ale teď. Teď je všechno jinak. Určitě. Musí být. I kdyby Anka stokrát nechtěla, já ji přesvědčím.

 

 

 

Nejistě je navlékám přes hlavu, upravuji spodničku. Jde to, ale v pase mi přijdou velké. Jenže když vezmu menší velikost, budou zase dole kratší. Podívám se do odrazu zrcadla, na cenovku, pak na velikost. L!! Vážně mám na sobě L, a jsou mi ,,velké,,? V tu chvíli je mi délka šatů ukradená, klidně budu svůj zadek vystavovat. Mít v šatníku cokoliv velikosti M za to přece stojí! Okamžitě se soukám do vytahaného svetru a tepláků a běžím za prodavačkou. ,,Promiňte, tohle je velikost L, já bych potřebovala menší.,, Vážně jsem to řekla. Potřebovala bych menší! Slečna bez jakéhokoliv zájmu ukáže na věšák, kde visí nejméně deset stejných modelů, jaký mám zrovna v ruce. Nadšeně hledám M-kovou velikost a jsem štěstím bez sebe, když se do toho nasoukám. Tak si prostě nebudu sedat, no. Taky existují punčochy, dokonce z tohoto století. Letím k pokladně, kde je taková fronta, že bych si stihla vyzkoušet ještě desatery další. Anka totiž nosí šaty. Od teď. Anka je dáma. Od teď. Vlastně není, ale bude. Měla by být. Bude!

Už jsem skoro na řadě, ale na poslední chvíli sáhnu po L- kovém modelu, který nakonec beru. Sice v nich nemám tolik úzký pas a délkou bych se vyrovnala jeptiškám, ale cítím se lépe. Tak tu cedulku prostě ustřihnu. Anka být dámou ještě neumí. Ale možná se to časem naučí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

šaty

(Janika, 28. 10. 2019 14:29)

No jo, šaty.to je kapitola sama pro sebe, nikdy mi žádné přesně nepadnou, na každých je něco spatně. Achjo.

.

(Sisi, 28. 10. 2019 14:28)

Anko mocse těším na tvoje další příběhy!